Nejroztomilejší a zároveň nejvíc nenáviděná košťálová zelenina. Její jedinečné složení a chuť jsou zároveň jejím prokletím. Při dlouhé úpravě totiž v kapustičkách vynikne nelibá sirná vůně, od které je k ohrnutí nosu už jen kousek.
Při správné úpravě je ale růžičková kapusta jedna z nejvděčnějších zelenin. Je dobře dostupná, levná a snadno se s ní pracuje. Garantuji vám, že jakmile si ji oblíbíte, budete se k ní v kuchyni vracet neustále. Obzvlášť v zimních měsících je to v zelenině zabiják nudy!
Růžičková kapusta se většinou prodává už bez košťálu a v podobě obraných růžiček. Při nákupu se vyplatí dávat pozor, protože si můžete ušetřit spoustu práce při vaření. Logika tu je – čím pěknější růžičky, tím méně práce při přípravě.
Kupujte pevné, na svůj objem těžké a uzavřené růžičky. Ty nejčerstvější jsou sytě zelené, a když je stisknete, tak pěkně vržou. Lístky úplně na povrchu mají nafialovělý nádech, pak přecházejí do zelené a lístky ve středu růžičky jsou žluto-zelené. Růžičky nažloutlé, napadené škůdci a vyschlé nekupujte.
Růžičková kapusta vydrží v lednici řadu dní. Stačí ji obyčejný, pootevřený plastový pytlík. Kapustičky postupem času a od svrchních listů zavadají (podobně jako u zelí). Uvnitř jim to ale nijak neškodí, zavadlé lístky stačí pouze odloupnput.
Umyté růžičky je třeba zbavit zbytku košťálu a oloupat svrchní lístky. Pokud máte kapustu pěknou a čerstvou, stačí jich sundat jen minimum. Pokud jsou lístky trochu zavadlé, oloupejte jich více.
Podle užití si pak kapustu nakrájejte nebo nakrouhejte na struhadle. Při krájení na půlky a na čtvrtky krájejte podélně, kapustičky pak udrží tvar a nerozpadnou se.
Má nejoblíbenější úprava! Určitě si projděte celou techniku, a pokud ji ještě neznáte, vyzkoušejte ji jako první. Takhle si kapustičky opravdu oblíbíte na první dobrou.
Nakrouhané a krátce podušené kapustičky na másle chutnají velmi jemně, skoro až sladce. Pomozte si krouháním v robotu nebo na mandolíně natenko. Nešetřete solí ani máslem a duste jen krátce do zavadnutí.
Dušená kapusta je skvělá jen tak, ale bezvadně se dá párovat s podobně upravenou kořenovou zeleninou nebo s bramborovou kaší.
Mimo krouhání můžete kapustičky nakrájet na čtvrtiny nebo na půlky. Bude je potřeba podusit trochu déle, ale zase je můžete krásně glazovat s máslem.
Syrové a najemno nakrouhané kapustičky jsou oproti zelí nebo kapustě o dost jemnější a křehčí. Hodí se nejlépe do směsí s další zeleninou (ve stylu salátů coleslaw), kde dobře vynikne jejich mírná hořkost a ostrost.
Nebojte se, že by byla kapusta tuhá. Ve styku s okyselenou a osolenou zálivkou postupně změkne a pustí neuvěřitelně dobrou šťávu. Nebojte se toho!
Pečení je jedna z mála úprav, kdy můžete nechat kapustičky v teple trochu déle. Budou pak chutnat i vonět o něco hutněji. Je to skvělý postup, když chcete růžičky párovat s masem nebo když chcete maso nahradit.
Růžičky stačí před použitím očistit, promíchat s trochou tuku a dobře osolit. Půlky nebo čtvrtky se pečou tak akorát rychle (při vyšších teplotách na 200 °C). Uvnitř budou ideální a zároveň na okrajích trochu karamelizují a křupou.
Jednoduchý trik, který rozsvítí každý talíř s růžičkovou kapustou? Kapustičky rozebrané na lístky.
Nejlépe je připravíte s pomocí krátkého glazování, které jim projasní barvu a zároveň při něm trochu změknou. Tahle obměkčující finta zabírá i na ty největší kapustičkové odpůrce.