S podporou 
Nákup a skladování - Příprava - Glazovaná mrkev
Pomalu pečená mrkev - Mrkvové pyré - Mladá karotka
Mrkvová nať – Barevná mrkev – Inspirace
Základní kořenová zelenina, bez které nemáte v kuchyni žádnou šanci. Pokud si ale mrkev spojujete jen se základem do omáčky a s rozvařenou mrkví v polévce, děláte chybu. Mrkev může mít v kuchyni spoustu nečekaných poloh.
Mrkev je v chuti sladká a je zabarvená dožluta podle obsahu karotenoidů. Střed mkrve obsahuje svazky, které v mrkvi vedou živiny. Je méně chuťově výrazný a u starších mrkví může být i vláknitý. Mrkev okolo svazku je naopak výrazně sladká a chuťově výraznější. V moderních odrůdách mrkve je ale ten rozdíl natolik malý, že jej v praxi téměř nepoznáte.
V sezóně můžeme zastihnout mrkev pěkně čerstvou i s krásnou zelenou natí. Tu ale ihned po nákupu odstraňte, protože z mrkve dále čerpá živiny a zkracuje její životnost.
Běžnou skladovou mrkev bez natě, která je v obchodech v průběhu celého roku, nakupujte podle vzhledu. Vybírejte mrkev, která je na svůj objem přiměřeně těžká. Neměla by být scvrklá, rozpraskaná ani napadená (škůdci nebo hnilobou). Na pohmat by měla být vždy pěkně tvrdá.
V lednici mrkev skladujte v poličce na zeleninu, kde vydrží řadu dní. Pokud je nezakrytá a mírně se scvrkne, můžete ji osvežit namočením do studené vody, ze které se mrkev napije a získá svou tvrdost zpátky.
Při přípravě se můžete rozhodout mezi loupáním a ponecháním slupky na místě. Pokud je pro vás na první místě chuť a snadnost přípravy, mrkev vždy oloupejte. Několika tahy ostré škrabky je to záležitost na několik vteřin.
Slupka může být občas mírně nahořklá, může obsahovat nečistoty a po vydrhnutí může tmavnout. Na druhé straně ale představuje asi 10 až 15 % z hmotnosti mrkve. Pokud nejsou stonky plné písku nebo zeminy, můžete je ponechat. Hodí se třeba při pečení, kdy se s celými mrkvemi lépe pracuje.
O nejrůznějších tradičních způsobech krájení mrkve by se dala sepsat malá knížka. Prakticky to ale není žádná věda.
Mrkev do vývaru a na pyré stačí nakrájet na stejně velké větší dílky. Pokud chcete mrkev podávat samostatně, hodí se nejlépe šikmé středně silné plátky, které dobře vypadají a navíc se s nimi snadno pracuje.
Mrkev do základu omáček a jídel můžete zase nastrouhat nebo nakrájet na malé kostičky. K těm se vždy dopracujete přes plátky, ze ktarých nakrájíte nudličky a nakonec i kostičky.
Mrkev je i po nakrájení dost odolná a nemění barvu. Můžete si ji tedy připravit s mírným předstihem a i po nakrájení uschovat zakrytou v lednici.
Když se udělá správně, je to jedna z nejmilejších podob mrkve v kuchni. Při glazování mrkev hezky změkne a zároveň si uchová tvar. Je krásně naleštěná i ochucená od másla a má výraznou chuť.
Pokud neznáte, určitě si glazování zkuste. Je na míle vzdálené rozvařené dušené mrkvi, která vás možná strašila od dětství. Přitom je to technika s minimem záludností a zabere jen pár minut.
Klíčem k výraznější chuti mrkve je pomalá karamelizace, ke které se můžete propracovat klasickým pečením v troubě nebo pomalým pečením přímo na sporáku. Sám mám nejraději právě pomalé pečení na pánvi, kde si můžete mrkev pěkně pohlídat a rozmazlovat.
Začněte s očištěnou mrkví, kterou dáte do pánve na co nejmenší plamen. Přidejte máslo, bylinky, sůl a pak už nechte mrkve o samotě. Už za hodinu pomalého převalování v máslové lázni získáte krásně karamelizovanou a změklou mrkev, která je plná chuti. Neuvěříte, jak je dobrá!
Pyré z mrkve si rozhodně nepleťte s mdlou dětskou výživou. Dá se připravit a ochutit do té nejluxusnější podoby. Příprava pyré přitom není nijak složitá a nehrozí žádné zádrhele.
Mrkev stačí nakrájet na stejně velké dílky, které uvaříte v libovolné tekutině (voda, vývar) doměkka. Pak je rozmixujete a dochutíte.
Pozor – jemnost mrkvového pyré nemusíte hned dohánět přídavkem smetany nebo másla. Často stačí přidat více tekutiny, ve které se mrkev vařila, a mixovat déle.
Rozmixováním pomalu pečené mrkve můžete získat super-ochucené pyré, které se dá perfektně párovat k masu nebo k jiným druhům jemnější zeleniny.
Úplně nejmladší a křehkou mrkvičku můžete servírovat i s částí zeleného stonku a neoloupanou. Mladou mrkev je potřeba důkladně namočit, umýt a vydrhnout.
Sluší ji nejlépe jen krátké glazování máslem (nebo bleskové blanšírování), kdy se jen pěkně ochutí a nerozvaří.
Je jedlá, ale není vždy chutná. Pro zpracování tedy vybírejte pouze krásnou a svěží zelenou nať bez poškození. A pozor – u některých druhů mrkve může být nať hořká.
Při využití v kuchyni postupujte podobně jako v pohádkové sekyrkové polívce, kdy nať vmísíte mezi řadu ostatních surovin. Jde to do zeleného a výrazně ochuceného pesta, do omáček i do polévek.
Klasická oranžová mrkev je výsledkem dlouhého šlechtění z původních odrůd. V současnosti existují stovky různých mrkví, které se liší tvarem i barvou pigmentu.
Na trzích občas uvidíte mrkev žlutou a fialovou. Žlutá mrkev se od té oranžové liší poměrem karotenoidů a fialová zase obsahuje podobné barvivo, jaké najdeme v borůvkách nebo v hroznech révy vinné. V chuti a zpracování se ale nijak zásadně neliší, proto k nim přistupujte naprosto bez obav a při vaření je zapojte jako fajn zpestření.
