S podporou 
Nákup a skladování – Příprava – Palčivost ředkviček
Máslové ředkvičky - Pečené ředkvičky – Nať
Barevné ředkvičky – Inspirace pro ředkvičky
V obchodech je seženete po celý rok, ty první jarní jsou ale stejně nejlepší. Jejich sezóna plynule navazuje na poslední zásoby černé ředkve a zároveň se překrývá s prvními kedlubnami.
Ředkvičky s nimi mají i společný obranný mechanismus, který jim uděluje jejich typickou palčivost. V chuti to ale nemusí být jejich jediná poloha a při úpravě za tepla můžeme v ředkvičkách vyzdvihnout i jejich jemnou nasládlost.
Při nákupu vybírejte ředkvičky, které jsou na pohmat tuhé a na svou velikost přiměřeně težké. Ředkvičky na omak měkké a oschlé nechte někomu jinému.
Vzhled nati o čerstvosti nemusí úplně vypovídat, takže pokud si na ni neděláte zálusk, klidně ji ignorujte.
Přítomnost natě trvanlivost ředkviček neprodlužuje, proto ji před skladováním v lednici vždycky dejte pryč (nebo ji zpracujte). Ředkvičky vydrží v šuplíku na zeleninu čerstvé několik dní a nejlépe jim je v pootevřeném plastovém pytlíku, který zabrání tomu, aby se vysušily a scvrkly.
Ředkvičky, které se scvrknou, můžete osvěžit namočením ve studené vodě. Po několika hodinách naberou zpět plný tvar i křupavost.
S ředkvičkami si často do kuchyně přinesete písčitou zeminu, které bývá nejvíc v listech, proto je vždy důkladně properte. Zemina má tendenci ulpívat zejména v místě, kde nať přechází do bulvy ředkvičky.
Ředkvičky jsou jedlé úplně celé, takže jim při zpracování můžete ponechat i kousek natě. Zbavte je jen kořínků, které mohou být občas nepříjemně vláknité. Za syrova jsou nejjemnější na tenké plátky, které můžete vzít příčně anebo podélně. Na dušení jsou obzvlášť vhodné podélné čtvrtinky.
A pokud to jen trochu jde, nechte jim malý kousek zelené natě, který pěkně zvýrazní jejich svěží barvu.
Typická peprná palčivost v ředkvičkách vzniká až v momentě, kdy se do nich zakousneme a porušíme jejich buňky. V poškozených buňkách ředkvičky se vyplavuje enzym, který mění původně nepalčivou sloučeninu na palčivou.
Enzym je uložený nejvíce v oblasti slupky a je citlivý na vysokou teplotu. Což je zároveň návod jak jejich palčivost snížit – buď je oloupejte, nebo je upravte tepelně.
Palčivost se liší podle odrůdy a podmínek při pěstování. Větší ředkvičky bývají obvykle vodnatější a méně palčivé. Ředkvičky pěstované v teplejších měsících budou naopak menší a palčivé více.
Nejlepší úprava ředkviček! Ředkvičky jsou už teplé, ale zároveň ještě neztratily svou palčivost ani křupavost. Je to to nejlepší z obou světů.
Ředkvičky stačí nakrájet na čtvrtinky a krátce prohřát v teplé máslové emulzi. Tu si snadno uděláte, když na dno rendlíku dáte trochu vody, ohřejete a vmícháte studené máslo. Nechte rozpustit a přidejte ředkvičky, které v másle na chvilku ohřejete. Stačí opravdu jen chvíli, máslo ani nesmí začít bublat.
Pečení ředkvičkám sebere všechnu palčivost i část jejich jasné barvy. Výměnou ale ředkvičky pěkně změknou a dostanou jemnou nasládlou chuť. Upečené se hodí jako jemná příloha nebo naopak jako základ teplého salátu, který můžete výrazně ochutit.
Ředkvičky stačí obalit trochou tuku a osolit. Při prudším pečení na vyšší teplotu začnou na povrchu i pěkně karamelizovat. A pokud se vám pro ředkvičky nechce zapínat troubu, velmi podobného efektu docílíte i při prostém opékání ředkviček na pánvi.
Nať ředkviček je bez problémů jedlá. Na rozdíl od samotné ředkvičky ale nemá její typickou chuť a palčivost. Hodí se tedy spíš jako doplněk k jiné hlavní surovině nebo se musí výrazně ochutit.
I kvůli tomu jsou oblíbené do pesta a do polévkových krémů. Nebojte se je ale použít i vedle ředkviček třeba v salátu – ke křupavým ředkvičkám vytvoří pěkný kontrast.
Na zpracování vybírejte jen pěkné nezavadlé listy, které nemají žluté skrvny. Před použitím je pořádně properte pod tekoucí vodou, protože často obsahují zbytky písku a zeminy.
Různé odrůdy ředkviček se liší barvou, tvarem i svou palčivostí. Na trzích i v obchodech určitě narazíte na nespočet odrůd, které mají i odlišnou sezónu. Barva a tvar s chutí většinou nijak nesouvisí a palčivost zjistíte až při ochutnání. Různorodost je ale cenná sama o sobě, takže se nikdy novinek nebojte.
Na bílé ředkvičky Rampouchy a barevné ředkvičky narazíte hlavně u malých producentů. Větší pěstitelé sázejí na osvědčené odrůdy, které dávají jistý výnos a jsou o něco náročnější na pěstování.
