S podporou 
Nákup a skladování – Příprava – Pečená dýně
Dýně jako pečeně – Dýňové pyré – Prudce opečená dýně
Dušená dýně – Pražená dýňová semínka – Japonské dýně
Máslová dýně – Muškátová dýně - Špagetová dýně
Dýňové inspirace
Přikutálejí se vždy na konci léta a na podzim pak doslova zaplaví trhy. Skladováním si jejich sezónu můžete prodloužit až na druhou půlku zimy, kdy jejich hřejivá barva a chuť přijdou obzvláště vhod.
Dýně jsou příbuzné s cuketami a melouny. Pod slupkou ukrývají nasládlou dužinu, která má podle druhu různý obsah vody a škrobu i různou paletu chutí. Obsahují i karotenoidy, které zbarví omáčky s máslem do oranžova.
Při nákupu vybírejte podle druhu dýně, velikosti a stavu slupky. U celých dýní je důležitá nepoškozená slupka – bez změklých míst a bez hlubokých vrypů. Zralá dýně má zaschlou stopku a u některých druhů má i typické bílé ojínění (u muškátových dýní).
Celou dýni skladujte na suchém a chladném místě (okolo 15 °C, ne v lednici) tak, aby kolem ní mohl volně proudit vzduch. Pokud dýni skladujete déle, občas ji prohlédněte, jestli se na některém místě nekazí. U velkých dýní počítejte s nutným zpracováním, protože jakmile se jednou dýně zakrojí, zkrátíte její trvanlivost na několik dní.
Nakrojená dýně zabalená do fólie vydrží v lednici asi týden. Naporcovanou dýni můžete bez větší újmy i zmrazit. Jen ji předtím zabalte do potravinové fólie, aby na povrchu neosychala.
Ačkoliv se druhy dýní liší tvarem i chutí, uvnitř jsou všechny stejné a odvíjí se od toho i jejich příprava. Dýni vždy zbavte zaschlé stopky a pak ji opatrně rozpůlte. Dávejte si pozor na nůž, ať se vám na tvrdém povrchu nesmekne.
Dýni pak zbavte vláknitého středu se semínky. Nejlépe to jde velkou lžící, kterou střed snadnou vydloubnete. Slupka se až na výjimky (a u všech japonských dýní) loupe. Poradíte si škrabkou nebo malým nožíkem. Válcovité nebo podlouhlé dýně si můžete opřít o pracovní desku a okrájet nožem.
Dýně na řezu nehnědne ani nemění barvu, jen postupně osychá. Zabalená ve fólii ale vydrží i několik dní v lednici, snadno se také mrazí. Při krájení na kousky vždycky zvažte styl přípravy. Dýně snadno měkne a ztrácí tvar, takže ji pro delší tepelnou úpravu ponechte raději ve větších kusech.
Základní úprava dýně vcelku i na kousky. Pečením dýně změkne a zároveň ztratí část vody, takže její chuť bude plnější. Cukry v dýni také při vyšších teplotách karamelizují. Dýně se při tom zabarvuje a její chuť nabírá na intenzitě.
Pečení dýně vcelku je nejrychlejší na zpracování. Dýni stačí jen rozpůlit, vydlabat a pak péct řeznou stranou dole na plechu vystlaném pečicím papírem. Při teplotě 180 °C dýně změkne asi za 30 minut . Ztratí přitom jen část tekutiny a zkaramelizuje jen na ploše řezu. Takhle upravenou dýni můžete použít na dýňové pyré a je to i perfektní základ pro dlouhodobé uskladnění přebytků v mrazáku.
Pokud dýni naporcujete na silnější plátky nebo hranolky, můžete je péct rychleji a při vyšší teplotě. Dýni je potřeba před pečením potřít trochou tuku a osolit. Přidat můžete aromatické bylinky, koření nebo česnek.
Dýně se peče rychleji a při vyšší teplotě (220 °C). Pokud budete dýni v průběhu pečení otáček, bude mít i rovnoměrně opečený a karamelizovaný povrch.
Dýně jako pečeně je někde mezi pomalým pečením vcelku a rychlým pečením na kousky. Uchová si pěknou konzistenci, bude výrazně ochucená a ještě získáte výpek, kterým ji doprovodíte. Podobně jako u masité pečeně můžete dýni i předem marinovat. Začněte už při přípravě, kdy si z dýně připravíte větší kusy a ponecháte slupku. Dýni osolte a zprudka opečte na tenké vrstvě rozpáleného tuku.
Zalijte vínem, odvařte a podlijte vývarem. Přendejte do trouby rozehřáté na 200 °C a dopečte asi 10 až 15 minut. Dno pečicí nádoby hlídejte. Na dně se vám vytvoří pěkný výpek, který můžete na konci pečení uvolnit trochou vývaru, svařit a rozmíchat se studeným máslem. Nebojte se dýni opéct opravdu agresivně, ale zároveň ji pak dlouho netrapte v troubě. Jen tak uchováte rovnováhu mezi maximální chutí a pevnou konzistencí.
Oblíbená a univerzální úprava. Je to základ pro polévky, krémy a omáčky. Vedle toho je ale pyré i výchozím bodem pro všechny případy, kdy chceme dýni použít jako ingredienci.
Pyré získáte rozmixováním uvařené dýně v tekutině. Můžete ji nakrájet na kousky, opéct na tuku, zalít a povařit do změknutí. Nebo ji jednoduše upéct a rozmixovat s vývarem. Prosté vaření bez ochucení použijte tam, kde chcete získat neutrální sladkou chuť dýně.
Dýňové pyré můžete používat do těst a na zahuštění. Dýně je skvělá v těstě na noky, čerstvých těstovinách, v bramborové kaši a v risottu. Výrazně ochucené pyré můžete na poslední chvíli vmíchat prakticky k jakékoliv sacharidové příloze.
Aby pyré dobře chutnalo, je potřeba ho vždy dostatečně osolit. Chuť závisí i na použité tekutině, se kterou dýni rozmixujete. Ke sladké a trochu ploché chuti dýně se skvěle chodí výrazné chutě. Funguje kyselost, pálivost i vůně aromatického koření.
Důvod, proč se dýně může okoukat, je její měkká konzistence po delším vaření. Dýně je přitom výborná i při prudkém osmahnutí v tenké vrstvě tuku. Nebojte se opravdu prudkého žáru, kdy se dýně na okrajích mírně připálí, a opékejte jen krátce.
Taková dýně má báječnou konzistenci i chuť a je děsně jednoduchá. Perfektně se hodí pro výrazné dochucení kyselými a aromatickými zálivkami.
Na dušení se hodí větší kostky, které si lépe udrží tvar. Můžete začínat opečením na tuku i bez něho. Klíčové je ale to, aby se dýně dusila v tekutině plné chuti. To můžete zajistit použitím vývaru, aromatických bylinek, další zeleninou, která pustí šťávu, i kořením.
Pomalé bublání v hrnci dýni prostě sluší a můžete ji takhle zapojit do nespočtu tradičních receptů. Kombinace s další zeleninou, luštěninami i masem pak získají zaoblený a správně domácký charakter. Dýně totiž při dušení jídlům dodá sladkost, plnost a částečně je i zahušťuje.
Střed dýně se semínky nikdy nevyhazujte. Semínka se dají snadno proměnit na výbornou pochoutku, pokud je dobře ochutíte a opražíte. A když je předvaříte v osolené vodě, dají se jíst i se slupkou.
Semínka nahrubo očistěte od vláken a pak blanšírujte v silně osolené vodě (15 minut). Po scezení je dobře osušte a promíchejte s trochou oleje. Semínka znovu dochuťte solí a kořením podle chuti. Pečte na plechu s pečicím papírem a v troubě rozehřáté na 200 °C. Po 20 minutách je opatrně zkuste a podle potřeby dopečte.
Japonské dýně jsou relativně malé a nemusí se loupat, takže jsou ohromně oblíbené. Mají výraznou chuť umami, jejich dužina je pevná a obsahuje docela dost škrobu.
U nás se většinou označují jako dýně Hokkaido a pak jednoduše podle barvy – oranžová, zelená, modrá (v reálu spíš šedavě-zelená). Jednotlivé varianty se ale vždy trochu liší i svými vlastnostmi, takže se na ně vždy poptejte přímo u prodejce nebo zemědělce.
Má tvar tykve a střed se semínky je jen v dolní zaoblené části, proto má máslová dýně vždy jen minimum odpadu. Při zpracování nejprve oddělte horní válcovitý díl od kulatého spodku, který pak rozpulte a vydlabejte. Máslovou dýni skoro vždy loupejte. Výjimkou je, pokud ji budete péct jako pečeni, tam slupku ponechte.
Dýňový obr s aromatickou dužinou, která se ze všech dýní nejvíce podobá příbuznému melounu. Dužina je relativně měkká a obsahuje hodně vody a málo škrobu. Podle druhu dýně pak může být oranžová, žlutá i světle zelená. Správně vyzrálá dýně má vždy charakteristické bílé ojínění.
Má typickou dužinu, která se po tepelné úpravě rozpadá na vlákna připomínající špagety. Toho se dá samozřejmě dobře využít, mezi vlákna můžete vmíchat libovolnou omáčku, pesto nebo aromatickou zálivku na dochucení.
Podélně rozpůlenou dýni vydlabejte a dejte stranou řezu na plech vystlaný pečicím papírem. Pečte při teplotě 180 °C asi 30 minut (podle velikosti déle), dokud dýně nezměkne. Po upečení pak stačí dýni otočit a opatrně naškrábat vidličkou na vlákna.
