S podporou 
Nákup a skladování – Druhy okurek – Příprava
Nasolení – Rychle naložené okurky - Naklepané okurky
Okurky na másle – Inspirace pro okurky
Okurky řadíme do chlívku k plodové tykvovité zelenině spolu s dýněmi. Blízké jsou i melounu, se kterým sdílejí charakteristické aroma. Dříve byl s okurkami v kuchyni trochu kříž, občas byly hořké a těžce stravitelné.
Všechny moderní odrůdy jsou ale šlechtěné tak, aby se jejich charakteristická hořkost zcela potlačila. Salátové odrůdy navíc mají i co nejtenčí slupku, takže se ani nemusí loupat a je u nich potlačena i tvorba semen ve středu. Plně vyzralé okurky jsou i zřetelně sladké, oproti nezralým, které mohou být mírně kyselé.
Sezónní okurky uvidíte na trhu nejvíc v létě a na přelomu podzimu. Celoročně jsou dostupné z moderní skleníkové produkce. Ty se prodávají v typickém zataveném obalu, který je chrání před ztrátou vlhkosti (alternativou je ošetření voskem).
Okurky se dají docela dobře vybírat podle vzhledu. Měly by být pěkně tvrdé, nepotlučené a bez naměklých poškozených míst. Menší okurky mívají méně vyvinutá semena, více vyzrále okurky jsou ale o něco sladší.
Okurky vydrží v lednici několik dní v uzavřené zeleninové poličce (aby nevysychaly) nebo v pytlíku. Pozor ale na přílišnou vlhkost nebo mráz – obojí okurky poškodí.
Okurky se rozdělují na polní a skleníkové. Při nákupu se ale spíš budete orientovat podle způsobu užití. V sezóně jsou na trzích většinou okurky nakládačky a okurky polní.
Nakladačky se dělí podle velikosti a podle přítomnosti ostnů (hruboostné a jemnoostné). Celoročně dostupné okurky jsou okurky skleníkové – hadovky. Mají tenkou slupku i střed bez semínek.
Před použitím okurky vždy dobře umyjte, a pokud je to potřeba, tak i podrbejte kartáčkem na zeleninu. Loupání záleží na odrůdě a způsobu použití. Oloupané okurky jsou samozřejmě jemnější, slupka ale zase pěkně zvýrazní křupavost.
Pokud chcete okurky zbavit středu se semínky, je nejlepší naříznout je podélně na poloviny a pak na čtvrtiny, ze kterých už pak střed snadno vyříznete.
Dříve se okurky nasolovaly kvůli hořkosti. Teď to děláme spíš pro vylepšení chuti, zesílení barvy a odebrání části vody, kterou sůl vytáhne.
Očištěné okurky nasolte a nechte odležet nejlépe v cedníku, ve kterém i odkapou. Už po půhodině uvidíte, kolik pustily vody a jak krásně zezelenají. Saláty s takto připravenými okurkami jsou pak méně vodnaté.
Aroma okurek se tvoří podobně jako v česneku a vzniká až v momentě, kdy se naruší jejich buňky (i proto je prolisovaný česnek tak brutální). Stará čínská technika tohoto faktu využívá u okurek, kdy se s pomocí naklepání chuť a vůně okurek zesílí.
Začněte s nasolenými a očištěnými okurkami, které normálně naklepejte paličkou nebo podrťte plochou stranou nože. Praskliny v okurkách zároveň zvětší jejich povrch, takže pokud je pak zalijete zálivkou, lépe se obalí.
Pokud nechcete okurky kvasit nebo nakládat do zavařovaček, je tu ještě jedna rychlá cesta jak získat kyselé a šťavnaté okurky. Okurky, které nakrájíte na tenké plátky a naložíte do kyselého láku, se velmi rychle ochutí a změknou.
Začněte s octem naředěným vodou, který svařte a silně dochuťte solí a cukrem. Okurky nakrájené na plátky (mandolína je nejrychlejší) pak stačí zalít vychladlým lákem a nechat odležet. Už po hodině budou skvělé.
V našich končinách to není moc zvykem, okurky zatepla ale můžou být skvělá lehká příloha. Jedinou nevýhodou tepelné úpravy okurek je to, že při ní ztratí svoje typické aroma a v chuti se pak podobají spíš cuketám.
Pokud si je takhle chcete zkusit, udělajte si okurky oloupané, nasolené a glazované na másle. Na teple je nemusíte nijak dlouhou trápit, stačí jim jen několik minut pro prohřátí. Čerstvou barvu a křupavost jim ponechejte.
