S podporou 
Kdesi na cestě od nás směrem k Plzni je u lesa na opukovém podloží schovaný rybník. V létě se do jeho hladiny opíralo slunce a tu a tam se hladina zavířila, jak některý z kapříků vyskočil z vody, chytit vážku či mouchu, mihotající se nad vodou. Kapříci vesele rejdili mezi vodními rostlinami, za horka se schovávali pod travnatým břehem a jak se ochlazovalo, ukryli se u dna. Živili se jen tím, co si sami v rybníce ulovili, žádné granule ani jiné módní výmysly. Rostli pomalu, ale jistě. Ještě ve středu si tenhle kapřík užíval poslední čas ve svém rodném rybníce. Netrpěl dlouhým transportem v tanku namačkán s mnoha ostatními, nebyl vyhladovělý a stresovaný hlouhými dny a hodinami v kádích na ulici. Upřímně mě zaráží a děsí množství jídla, které lidé nakupují na pouhé 3 sváteční dny. Množství, které normálně stačí na týden i víc. Také si užíváme sváteční pokrmy, ale upřednostňujeme kvalitu před kvantitou. Je nám pak lépe nejen fyzicky. Mně už dnes zbývá jen dozdobit s Andílkem stromek a zadělat ty panettone. A pak, než zhasnou pouliční lampy, se na chvíli zase zanořím do Vánočních povídek Charlese Dickense. :: #carovnymlyn #mlyn #zmlynskekuchyne #prkynko #kapr #tradice #vanoce #carovnevanoce #priroda